Já si tak ráád jen tak poletuju, poletuju, padám..

27. července 2010 v 9:28 | helïx |  Já & blog

U minulého článku šest komentářů, to jste mě potěšili :) Zrovna když jsem si stěžovala, že sem nikdo nechodí. :D
Nevím, co bych vám zajímavého mohla říct. To je možná ten důvod, proč už nejedu nonstop, jak podotkla Orion :).

Nadpis - Doga - Poletuju. Je dobře chytlavá :D
A tahle písnička je úžasná na přemýšlení. Nemohla jsem si vzpomenout, odkud jsem ji slyšela, až Káťa mi musela říct, že je z New moon. Mě by to snad ani nedošlo :D


Psát se mi nechce. Já nevím proč, ale prostě když už chci něco napsat, musím to ze sebe vysloveně vynutit. Dřív mi nikdy nedělaly problém slohovky, nebo tak, teď jako taky ne, když mám konkrétní zadání... ale jinak? Nevím. Abych napsala povídku? Nedávám to. A kapitolu už vůbec ne.

Musím vám však říct, že k vám na blogy chodím. Včera jsem byla u Marti, Orion u Sue, to je jediné, co jsem stihla, ale nemohla jsem komentovat, protože jsem byla u kámošky a ona má hrozně blbou klávesnici. Okomentuju to teď, ségra je vyjímečně hodná a nechá mě tady. Ano, zase tady bydlí. Ale mě to nevadí. Opravdu ne. Až na pár roztržek, které vždycky byly a vždycky budou, jsem naopak ráda, že mám za kým večer jít a bavit se třeba o blbostech :). Ale myslím, že tu nebude dlouho, protože už teď se jí po Markovi stýská, a to je od něj dva dny.

Půl desáté není můj obvyklý čas, kdy chodím na internet. Poslední dobou (nebo posledních pár let, když je volno) jsem si navykla spát tak do jedenácti. Ale dneska se rodiče rohodli, že s Mončou a se ségrou pojedou na houby. Samozřejmě že nenašli nic, ale já měla dvě hodiny klidu, poslouchala jsem písničky a dokonce uklidila, i když vím, že nemusím.

Asi se ze mě stává nespolečenský člověk. Nebo to bylo mojí náladou. Včera tu zase naši rozjeli mejdan, obvykle bych za nima šla a vyřvala si hlas na Kabátech, jako obvykle, ale místo toho jsem předstírala únavu a šla do pokoje, pustila jsem si seriál a pak šla spát. Ale asi to opravdu bylo tou náladou, kterou mi včera zhoršily hned dvě věci, o kterých se mi psát nechce, to by trvalo moc dlouho :).

Tak, už to má 98%. Supernatural. Na to mě navedla Bells, a když jsem zjistila, že tam hraje Jensen Ackles, hned jsem si to pustila. :) Je to úžasný seirál.

Bells je v Chrovatsku. Už aby se brzy vrátila.

Tak já jdu ještě navštívit pár blogů. Včera jste mi opravdu udělali radost. Ano, ke komentářům prostě stačí jedenáct dní se neukazovat :D

Vaše helix. :o)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Claire | E-mail | Web | 27. července 2010 v 14:02 | Reagovat

ahoj, už jsem tady párkrát byla na tvém blogu a moc se mi líbí jak píšeš. Nechtěla bys napsat ještě něco na téma Ron a Hermiona?

2 Marťa | Web | 27. července 2010 v 20:28 | Reagovat

Vyzařuje z tebe optimismus.. to jsem ráda.
Tu pisatelskou krizi znám, asi nejlepší je na čas úplně vypustit. Ale až se ti vrátí chuť, budu nedočkavě čekat na La vie est a Do nebe se nehodím :)).
A díky ti za obrovský komentář u mě, fakt mě potěšil :D.

3 Petra | Web | 28. července 2010 v 16:23 | Reagovat

Spisovatelská krize je potvora:D Possibility zněla, když seděla Bella v křesle a kolem jí prolétal "October, November, December". Jsem ráda, že je ti fajn:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.